Nezapomeňte navštívit
Ultra Vires - update každé pondělí

V mysli psychopata

4. listopadu 2013 v 22:55 | KadetJaina |  Vránonázory
Hodinu mi nešel internet a tak jsem se dostala k tomu, že jsem konečně přečetla Killing Joke (česky v knihkupectvích jako Kameňák), který jsem tu měla tak dlouho stažený. Pro ty, co se neplaví těmito vodami, jde o Batmaní komiks Alana Moora. Nebo možná lépe říct Jokeří komiks Alana Moora, který udělal hodně velkou čáru přes rozpočet celému Batmanímu univerzu. Ať už odhalením Jokerovi minulosti nebo nešťastnými událostmi kolem Barbary.
Ale nechci tu mluvit o komiksu.
Chci tu mluvit o psychopatech. Vím, že je to jedno z mých oblíbených témat, všechno to ývl ývl záporáctví a strašný šmejdi, ale je to věc, o které se mi prostě snadno přemýšlí a snadno píše. A myšlenky o psychopatech mi často podpoří právě Joker, protože on je z těch psychopatů, opravdových psychopatů, nejukázkovější. Je to prostě svině.



A samotný Killing Joke mě po dlouhé době zase donutil přemýšlet nad tím, co se děje v hlavě takového psychopata. Jestli je mysl pečlivě namazaný strojek se spoustou ozubených koleček perfektně zapadajících do sebe, pak psychopati mají tenhle strojek rozbitý. Každý psychopat ho má rozbitý trochu jinak. Jeden může mít kolečka zaseklá a zrezivělá, někomu do sebe špatně zapadla a jiná se zaseknout čas od času. Pak jsou tu ta, která jsou promazaná až moc a jedou jako fretka a pak takové strojky, které fungují jen napůl a v jednom okruhu.
Cvak, cvak, cvak.
Co je na tom všem děsivé, že takový strojek je strašně náchylný. Snadno se ucpe, snadno zrezne, snadno se rozbije. Psychopat vlastně dříme v každém z nás. Skvěle to podtrhnul "An Innocent Guy," krátký komiks navazující na Killing Joke. Je o uplně normálním chlapíkovi. Má přítelkyni, chodí na vysokou školu a neliší se ničím od obyčejných lidí. Je to dobrý člověk. Jenomže to ho nutí přemýšlet a on dojde k závěru, že člověk nemůže být dobrý, dokud nezkusí i druhou stranu bariéry. Že k dobrotě ho vlastně nutí všechny okolnosti, ale být zlý a udělat něco špatného je vlastně tak odporně snadné. A tak se rozhodně, že udělá něco zlého. Jen proto, aby se potom mohl vrátit ke svému obyčejnému životu a dělat dobré věci. Ale bude vědět, že si to vybral sám a nedonutila ho k tomu společnost.
Prohnilá filozofie. Pravdivá filozofie.


To je na tom nejhorší. Být zlý a být psychopat je hrozně snadné. A pak se strojek rozbije. Stačí udělat krok na špatnou stranu a najednou jedno kolečko vyskočí, válí se v písku a člověk dělá věci, na které by v minulosti ani nepomyslel. A dělá je, ať se mu to líbí nebo ne.
Záleží na stavu strojku. Někteří psychopati se ještě dokážou zastavit a nezajít příliš daleko. Můžou zabíjet lidi, můžou je děsit k smrti, sekat ručičky nebo nožičky, topit za peníze malé děti, ale mají svoje mantinely. Něco, co ještě drží strojek jakž takž v chodu. Psychopat s mantinely je pořád nebezpečný, ale není tak nebezpečný, jako ten bez nich.
Takový je Joker. A to je na něm to fascinující. On nemá mantinely. Vzpoměňte si na cokoliv odporného, on to udělal.
A pro psychopaty s mantinely je on stejně děsivý, jako je pro "normální" lidi děsivý psychopat. Protože všechno je jen o tom, jak daleko člověk dokáže zajít. Jak daleko si dokáže sáhnout, utlačit svědomí, zastavit strojek. Kolik z vás někdy přemýšlelo jen tak na zastávce nad tím, jak snadné by vlastně bylo strčit lidi pod autobus? Nebo ještě lépe na nádraží pod vlak? Jak snadné by vlastně bylo toho člověka, co vám kazí den, prostě bodnout mezi žebra? Kolikrát vás napadlo něco podobného?
Co vás zadrželo? Co vás doopravdy zadrželo? Kdyby tu nebyly zákony, kdyby se všechno mohlo... zadrželo by vás to? Nebo je to výchovou? Ta vás zadržela? Nebo je to jen strach z trestu a z toho, jak se bude společnost dívat? Kdyby byla vražda dovolená, kolik lidí, kolik lidí i z nás, by udělalo ten pomyslný skok za mantinel?
Osvobodí to člověka, nebo to přinese jen další problémy?
Jak hrozně křehký je ten strojek v hlavě? Jak snadno se rozbije, praskne pružinka? A jak snadno se zastaví a pak jsou všechny mantinely pryč a kolečka se rozkutálí po celé planině.
Poskakujte na pružinkách.
Nepřeskakujte mantinely.
Za mantinely je nebezpečná zem a žijí tam lvi.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nosferatu Psiren, NEblahé paměti Nosferatu Psiren, NEblahé paměti | E-mail | Web | 4. listopadu 2013 v 23:14 | Reagovat

brali jsme v policejní psychologii právě psychopatologii, i když termín psychopat už odborníci nepoužívaj. Téma to bylo zajímavý. Lidská mysl se nedá zmapovat a i naprosto zdravýmu, "normálnímu" jedinci může naprosto dokonale přeskočit.
Co se týče strkání lidí pod vlak, bodání do žeber a další "psychopatický" věci, občas mě to napadlo, ani jsem nebyla naštvaná nebo podobně. Někdy mi i dokonale hráblo, že jsem smála až za hrob, ale to stane většině lidí...myslim. Těžko dřív, co mě od nějaký tý vraždy zadrželo. Strach to nebyl, výchova asi taky ne, prostě jsem to v sobě násilně potlačila, k čemu by bylo, dělat takový věci. Rodiče by byli zklamaní. Jo, asi jsem to neudělala kvůli svejm blízkejm. Nic jinýho mě nenapadá.
Ale jinak se považuju za duševně zdravou. V rámci možností.

2 Nagadir Nagadir | Web | 11. listopadu 2013 v 15:12 | Reagovat

Nádherná úvaha.
Něteří lidé si své zastavující kolečka promažou nějakou povídkou, fanfiction, básničkou, prostě tvorbou kde se dosytosti vyblbnou.
Proč někomu nevrazit kudlu mezi žebra? Protože následek by zahrnoval příliš mnoho práce...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.