Nezapomeňte navštívit
Ultra Vires - update každé pondělí

Červenec 2014

Sbohem a šáteček

31. července 2014 v 21:03 | KadetJaina
Moje neaktivita bude ještě neaktivnější.
Jedu na dovču.
Odmítám se vrátit brzo.
Budu číst a psát a nebude mě rušit internet.
Juch!
(a po návratu budu pracovat a dohánět internet)
Takže možná sbohem na konci srpna?
Just kiddin'
...
mmmmmmaybe


Mýtus 5

28. července 2014 v 15:28 | KadetJaina |  Anti-Zombie příručka
Spousta filmů se nás snaží přesvědčit, že když zavřete dveře, zombie se za ně nedostanou. Prostě neumí sáhnout na kliku, otevřít si a někam vyrazit. Když už po vás jdou, tak jen ve skupině a mlátí do dveří tak dlouho, dokud je nevyrazí. Ale je to vždycky pravda?




Pracovní morálka

26. července 2014 v 21:54 | KadetJaina |  Děník
Existují tři možnosti, proč vás pravděpodobně jako zákazníka pronásleduji po krámu.
1) Myslím si, že jste zloděj (10% šance)
2) V obchodě není nikdo jiný a já nemám na koho jiného koukat (50% šance)
3) Jste velmi sexy tvor a jelikož se kolem mě nic sexy nepohybuje, budu vás z dálky pozorovat a blbě se usmívat (25% šance)
4) Jenom si myslíte, že vás pozoruju, protože jste ten creepy pán a já se na vás usmála (5% šance)

Jinak je mé pracovní nasazení vcelku v pořádku. Nemůžu si stěžovat na nic krom věčné nudy, když není co na práci. Vážně, chodit deset hodin tam a zpátky dokáže člověku protáhnout den tak na tři. Ale když si pak můžu doma v klidu sednout a hodit nohy nahoru, jsem ten nejšťastlivější tvor pod sluncem. A ne, že ne.
Ale teď mě čeká dlouhé volno. V pátek vyrážíme na rodinnou dovolenou a já už se moc těším. Zase se bude osvobozovat Kuba a tak podobně. Týden flákáníčka, čtení a psaní. Líp by to dopadnout nemohlo. A jen co skončí dovča, otočit se doma a frrr na Plchubraní. Další zábava. Snad nebudu mít za co dostat tentokrát.
Co se psaní týče, práce mi žere čas. Můžu ale hrdě říct, že jsem s robotama na třicáté stránce - což je velmi dlouhé na moje poměry. Pomaloučku a polehoučku se blížím k závěru a chci je dopsat než odjedu pá. Na dovče se hodlám zaměřovat na jiné věci (jen si nejsem jistá, jestli tu T3 soutěž zvládnu). Mám ještě dost co dělat.
Co se týče čtení, z povinné četby mám jednu a půl knížky. Tolik co do toho, že to přes prázdniny přečtu. Práce žere čas a ne, že ne. S tím se ale nedá nic dělat, holt nejsem všemocná (ač byste si to všichni měli myslet!!!!)
Kdyby někoho snad zajímalo Ultra Vires, konečně jsme se dohodly na datu premiéry. A neřeknu vám ho. Ha! Just sayin'.
Jak budou probíhat další dny zatím netuším. Plánovala jsem psát a sesmolit možná recenzi, když nebudu moc líná. Jenže se vyskytla spousta možností dělat věci a já chci dělat věci, ale ono asi nepůjde dělat věci a prostě... hmpf... Je to těžké, když má člověk tolik co dělat a nejde to všechno najednou. Ale to nevadí. Aspoň vím, že ty prázdniny prostě nejsou zabitý jako vždycky. I když - dají se prázdniny zabít tím, že člověk sedí doma a fláká se? Za mě říkám, že ne! Kdo nic nedělá, nic nezkazí!!!
To jen tak, aby o mně bylo taky trochu slyšet. Jinak fakt nemám co říct.
Snad někdy příště.
Zdar a Sílu, smrtelníci!

Mýtus 4

24. července 2014 v 10:00 | KadetJaina |  Anti-Zombie příručka
Přináším vám další mýtus. Jak je to s tím, že jsou zombie nespolečenské a o jídlo se nedělí?



Košice v Hradci

21. července 2014 v 15:59 | KadetJaina |  Děník
Pokoj se vyprázdnil. Vlasy jsou zametené a Vládce Matrixu úspěšně opustila můj příbytek. Ačkoliv věřím, že po důkladném prohledání najdu ještě pár dalších sledovacích kamer a štěnic - myslela sis, že tu ve slonovi nenajdu? Ha! Našla! Teď ještě vykuchat tu žirafu.
Anyways...
Přežily jsme od minulé neděle do dnešního pondělka, nic jsme nerozbily, užily jsme si a taky jsme se občas pěkně natlemily. Což je fajn. (imsorryforthatthinginaforest...actuallyimnot)
Když to vezmu ve zkratce - pondělí se neslo ve znaku poflakování a odpočívání po té dlouhé opožděné nedělní cestě. Takže žádná větší akce, ale stejně si toho bylo dost co říct, takže kdo se potřebuje táhnout někam dál, než je les nebo dům babičky. Skype prostě nenahradí osobní kontakt - ačkoliv se zase dá žvanit o několika různých tématech najednou. Každé má svoje pro a proti. Ale na Skype si člověk nepochová králíčka, že jo?
Úterý se neslo v duchu pobíhání po Hradci, protože je tam tolik věcí, co ukázat. Zmákly jsme všechny různé školy (včetně důležitého zadku Vítěze), Studijní Vědeckou knihovnu, nezničitelnou fontánu, Masarykovo náměstí, antikvariát a nábřeží. V Jiráskových sadech se Ryuki navrátila ke svému domovu u kostelíka sv. Mikuláše, který byl do HK přivezen právě z východního Slovenska. V Žižkových sadech si zase rozšířila svoje (ne)znalosti Husitství. A pak nás taky čekal les, kde jsme původně měly namířeno na zvířecí hřbitov, ale skončily jsme pobíháním kolem střelnice (za plného provozu). againnotsorry

hey you have a room for muffin?

Středa byl opět Hradec, kdy mě maminka táhla do knihovny (nebo já ji? Spíš já ji), takže to byla druhá knihovna, která se dala navštívit. Stejně ji mám radši než Vědeckou. Tak či tak, zvládly jsme knihovnu a následně jsme vyrazily na náměstí za klukama, kteří byli hrozně natěšení, že poznají člověka, se kterým je otravuju už léta (aneb když člověk netahá notebook do školy a tak si musí půjčovat cizí, aby mohl napsat strašně důležitou zprávu o... čemkoliv). Ale ještě předtím jsme se zasekly na terasách, které si prostě nejde neužívat. Hlavně s těmi vránami, které chrlí vodu a dá se s nimi hýbat (přičemž to se zjistilo ve velkém překvapení). Ve středu jsme taky rozesílaly pohledy, které jsme koupily na náměstí v Antikvariátu na Rynku. Mám obavu, že se na mě teď budou ti milí chlapíci divně koukat - to je tak, když kupujete Alexe z Mechanického pomeranče a navrch dva Twilight pohledy. Fňuk. Budu si tam muset jít spravit reputaci.
Čtvrtek už byl klidnější den. Tam se začal řešit strip pro UV a tak jsme skončily u velkého tvoření. Stejné tvoření přišlo i v pátek, kdy jsme řešily příspěvek do Vějíře. Sobota? Opět tvoříme. A je nám fajn. Ale to jste pochopili sami, co jsme vlastně dělaly. Konečně jsme se rozhoupaly dokopat se k tomu, a dát vědět světu, co že to vlastně chystáme. A jestli se vám to nebude líbit... tak to máte blbý.


V neděli přišlo Limelight a já ho teď sjíždím furt dokola. Dave je prostě borec. A taky se balilo a kreslilo a tak všeobecně. Konečně jsem si mohla na nástěnku dát taky něco zajímacního, protože tolik AU, co jsme stihly za tenhle týden vymyslet, se nám nepovedlo ani za půl roku na netu. Docela mě to děsí, dostaly jsme se totiž do opravdu temných vod. Ale tak to má být! A mě to zase dokopává k tvorbě. Takže bych se měla vrtnout na psaní.
Dnes přišlo loučení. Má horší polovička přinesl ještě Pardubický perník, aby měla Ryuki doma taky co rozdávat, a po velkém stresu "vážně to přijede na tohle nástupiště" obluda odcestovala zpátky do rozvojovky Maďarska Košic. Já následně úspěšně uklidila, překopala jsem nástěnku a dohnala jsem většinu videí a seriálů, o které jsem za ten týden přišla. Tou většinou myslím vůbec ne všechny a nevím, co budu dělat, protože následující dny pracuju bez pauzy až do soboty. No, aspoň že pak mám týden volna před dovčou.
To by byl asi tak report a teď jednu nebo dvě fotky. Jednu nebo dvě, protože se mi to nechce nahrávat. Yep.

Incoming disaster

19. července 2014 v 23:43 | KadetJaina |  Krákání z větve
Projekty, projekty, projekty. Jedna z mála věcí, o který nesklapnu, nesklapnu a nesklapnu.
Že jste si už zvykli? Výborně.
Jeden takový projekt se stává skutečností. Tedy, v nejbližší době.
Začalo to před mojí maturitou, kdy jsem se rozhodla, že se neučím, ale začnu vymýšlet věci.
Pokračovalo to přes Matrixovou maturitu, kde bylo jasné, že se z místa nepohneme.
A dnes stojíme tady, přípravy v plném proudu a i přes další chystané projekty (z jedné i druhé strany) jsme se vzmužily a víme, že brzy, opravdu brzy, přijde na věc.
Zapamtujte si heslo Ultra Vires.
Webkomiks.
Coming this summer.


and you gonna like it
suckers

Ghost Grinder

12. července 2014 v 0:48 | KadetJaina |  Čmáraniny
Nečmárám moc často. Teda čmárám furt, ale jsou to žblepty, postavy do příběhů a nic, co by stálo za to někam dávat. Navíc nevlastním skener, jenom mizerný foťák na mobilu. Ale když je skoro jedna ráno a člověku pořád dokola jede jedna písnička, proč nečmárat, že jo?



A vůbec, song zde a je fajn. Doporučuju poslechnout a zaposlouchat se.
A pak, že je na hřbitovech mrtvo.


Ta chvíle...

11. července 2014 v 15:19 | KadetJaina |  Krákání z větve
...když si uvědomíte, že se vám psaní vymklo z rukou.


Aneb musím se přemlouvat, abych nepsala další scény navíc.
Tohle se mi nestává.
Tohle je špatně.
Tahle povídka se až podezřele vymyká mým standartům.

Vodička!

8. července 2014 v 17:45 | KadetJaina |  Děník
Právě lije jako z konve, nemůžu mít ani otevřená okna, protože mi vítr jde přesně proti nim, takže bych měla v pokoji záplavu. Ale jsem spokojená, snad se konečně pročistí vzduch. Včera a předevčírem to totiž bylo strašný - a to jsem v obou případech celý den strávila v klimatizované hale. A i tak to byl hnus fialovej. Takže jen ať prší. Me likey.
Takže jak bych zaktualizovala posledních pár dní? No, bylo pracovně. Když zrovna nepracuji, doháním seriály, píšu nebo popřípadě čtu. Konečně jsem se dostala k Dějinám britských králů. Čte se to parádně a baví mě to, jen doufám, že baba nebazíruje na tom, že si člověk zachová hromadu informací. Protože si pamatuju maximálně Bruta a tím moje znalost králů končí. Tak či tak, číst se to dá, takže paráda a třeba do konce týdne zvládnu další knížku. Když nebudu líná - hlavně jdu zase dva dny do práce. Sice jen na šest hodin v obou případech, ale to nic nemění na tom, že čas mi je vyžírán. Ale to by v tom byl čert, abych tu četbu nedala dohromady.


Taky se mi zdají divné sny. Poslední měsíc jsem měla problém si jakýkoliv sen zapamatovat, ale poslední čtyři dny to jde. No, včera se mi zdálo, že jsem v nějakém polovojenském komplexu, kam mě zavřeli s pár dalšími lidmi. Nedobrovolně, samozřejmě. A hodlali nás tam testovat na bůh ví čem. Třeba tak, že nás zavřeli do místnosti a řekli nám, že se máme dostat na druhou stranu. Fór byl v tom, že se na některých místech podlaha propadala a kdo sletěl dolů, rozhodně nepřežil. Aperture hadr!
Dnešní sen byl taky veselá kopa. Místo zombie mě tentokráte honil nějakej zlej duch. Chytil mě a zase pár dalších lidí a úspěšně nás uvedl do limbu. Když jsem se pak vzpamatovala a chtěla o tom někomu cokoliv říct, vždycky jsem si místo vyprávění začala z krku tahat chuchvalce vlasů. Příjemné, vskutku. Myslím, že zlé duchy mám o něco méně ráda než zombie. (Ty mě naháněli před-předevčírem a já jsem jednoho napůl při smyslech škrtila strunou).
Nechápu, proč o mně lidi říkaj, že jsem psychopat.


Co se psaní týče. T3 soutěži se zatím úspěšně vyhýbám, místo toho pokračuju v těch slavných robotech a vytáčí mě to neuvěřitelně. Jsem na 18. straně a teprve jsem se dostala k místu, kde to začne být akční. Normálně končím na straně 13 a tohle se mi nějak ošklivatě protáhlo. A nejhorší je, že s tím příběhem nemůžu nic dělat. Nebudu říkat proč, prozatím. Ale musím říct, že mě to baví a je sranda vymýšlet jak se vyhnout klišé zápletce popřípadě jen klišé konci, protože mi to k tomu celou dobu směřuje - resp. nevím, jaký bude konec. No a teď se objevila možnost udělat z toho trochu tyjátr, tak se snažím přijít na způsob jak toho dosáhnout. Logika příběhu, hmmmpf, kdo to má furt poslouchat?
Jen doufám, že ten příběh není zabitý počtem one-liners, které jsem do něj nasázela. No co, chtělo se mi.
Jinak nemám víc co říct, protože se nic zajímavého neděje. Teda, ono se u mě většinou nic zajímavého neděje. Jsem vcelku nezajímavý člověk.
Zdar a Sílu, smrtelníci!
K.

Mýtus 3

4. července 2014 v 19:43 | KadetJaina |  Anti-Zombie příručka
Napadlo vás někdy, že by bylo chytré se před tlupou zombie schovat na strom, protože se do jeho koruny prostě nevyškrábou? Inu, proč byste se na tenhle mýtus neměli spoléhat, vidíte níže.