Nezapomeňte navštívit
Ultra Vires - update každé pondělí

Listopad 2015

Souhrn listopad 2015

30. listopadu 2015 v 21:53 | KadetJaina |  Krákání z větve
Listopad je z krku, se všemi těmi prokletými narozeninami a svátky. A tady je soupisek mé osoby.

Co se přihodilo?

Pokřtili jsme Čas šelmy! Na křtu se sešla spousta zajímavých lidí a bylo to fajn. Na první feedbacky ze strany čtenářů se ještě čeká, ale už jsem tak různě od přátel slyšela, že takovéhle vykydlení lidí si nechají líbit.

MFantasy oznámilo FASCINACI, kde se ve dvanácti povídkových knížečkách možná objeví i ta moje z Dračího řádu. Díky Dračímu řádu bych taky měla vstup na Fénixcon, kde se budou vyhlašovat výsledky. Tam se sice neukážu, ale je to docela úspěch.

Byla jsem požádána šéfíkem ze Sardenu o napsání povídky na zveřejnění. Dávám tomu čas, ale jsem za nabídku ráda a hodlám něco sesmolit!


Co se chystá?

Již už zmíněný Fénixcon.


Co jsem napsala?

Články


Recenze


Reportáže



Co mi přibylo v knihovničce?

Knihy (z těch jsem tenhle měsíc velmi nadšená)

Čas šelmy
E. R. Burroughs - Llana z Gatholu
Joseph Fink & Jeffrey Cranor - Welcome to Night Vale: A Novel

Komiksy a manga

Hravej Dódžin
Kevin Eastman, Peter Laird - Želvy Ninja: Menu číslo 3
Vějíř 2015

Trocha volna ještě nikoho nezabila

27. listopadu 2015 v 9:58 | KadetJaina |  Děník
To je tak, když odpadají předměty. Teda, já jsem si volný čtvrtek chtěla udělat, aniž bych to věděla, ale to nic nemění. Protože příští týden píšu z teorie výchovy (která se mi teď chce vážně učit, když vím, že jsme státnicím z pedagogiky dali sbohem) a už nebude možnost si volný čtvrtek udělat. Přeci nenechám absence viset volně, že ne?

Navíc jsem si potřebovala udělat víkend. Vzhledem k tomu, že sobota neděle pracuju, tak jsem měla čtvrtek a pátek na to moje obyčejné - sedni, piš, čum. Včera jsem napsala článek pro horor-web a recenzi na Jessicu Jones, a dneska na mě čeká kapitola z bakalářky. Po tom, co jsem smolila eseje minulý týden, tak mám pořád větší a větší pocit, že melu větší a větší srance. Nevadí, mám zhruba třetinu hotovou, tak dneska zase trošku posunu hranici. Na opravování budu mít ještě čas. Začíná mě i hlodat svědomí, jestli bych už neměla s tím, co mám, jít za Dinosaurem, aby mi ve finále neřekl, že dělám všechno blbě (aneb když se nechcete bavit s vašim vedoucím). Ale jsem rebel a při nejhorším tu je vždycky rok na prodloužení.

Začala jsem řešit Vánoce. Maminka si vymyslela, že chce fotku mě a bratra. Ráda bych jí tuhle radost poskytla, ale to by mi musel ateliér odpovědět na mail. zotpovětnost pls. Takže kdo ví, jestli to vyjde. Pak mám vypsaný zbytek členů rodiny a mám docela dobré nápady, co jim dát. Teda, dobré nápady to nejsou, ale vím, co jim dát a to je hlavní. Snad na to moje malé finance budou stačit. I tak bych Vánoce nejradši zrušila. Bylo by to bezpečnější.

No, myslím, že je na čase přestat žvanit a jít se zase věnovat něčemu užitečnému. I když bych nejradši zalezla a hybernovala až do konce světa. Ten ale není jasný, kdy přijde, takže se musím smířit s tím, že se na něj nemůžu vymlouvat a musím jít pracovat. A to to dneska ještě jde. Zítra budu plakat nejvíc.

Zdar a Sílu, smrtelníci.
Mějte fajn víkend.

K.

Křest Času šelmy

24. listopadu 2015 v 20:08 | KadetJaina |  Děník
Tak jsem včera vyrazila na výlet do matičky Práglu. Do školy jsem šla jen na jednu hodinu, na Dinosaura jsem neměla náladu a radši jsem se najedla, než jsem musela výletit.

Ve dvě jsem vyrazila z Hradce, ve vlaku jsem úspěšně přečetla knihu na české dějiny, vyslechla jsem si sprdung od šéfa (aneb: "Tevezo, chyftáte s-se vůbec někdy do pfáce?") a pak jsem se na nadráží setkala s Vládkyní Matrixu a vyrazily jsme směr Elysium. Dorazily jsme se tam chvíli před pátou, Sikar, Cirrat a pár dalších individuí už bylo na místě. Poseděly a pokecaly jsme hlavně s nimi a až o dost později se začal sklípek Elysia plnit.

Přišla hromada lidí, získala jsem tak hromadu podpisů do svých výtisků. Když bylo osazenstvo kompletní, Sikar pronesl řeč ve stylu "lidi házejte mi návrhy, já už nevím," sborník byl pořtěn, zasoutěžilo se o pokřtěný výtisk (opět ve velmi improvizovaném stylu) a udělalo se pár fotek. Večer víceméně probíhal ve stylu "pohlídej si svoji knihu," protože když kolují po stole stále ty stejné obálky, je pak těžké poznat, která byla vlastně ta vaše. Tak či tak jsem všechny čtyři výtisky přivezla v pořádku, přičemž ten můj mi stihnul ukrást děda a tak ho považuji za navždy ztracený.

Horší byla cesta z Prahy domů, kdy mezi Nymburkem a Poděbrady spadly dráty. Takže jsme vyjížděli o půl hodiny později a další půl hodinu jsme dřepěli před Nymburkem. Nebyla by to taková hrůza, kdybych do kupéčka nechytla chlípného dědka, který mi chtěl ukazovat krásy Poděbrad nebo se mnou jet až do Hradce. Když se mi povedlo ho jen tak tak zbavit tím, že vystoupil (i když málem taky ne, ukázal skvělou schopnost neumět otevřít okna a dveře), tak se ke mně pro změnu nasáčkoval jiný, očividně podnapilý, chlap, který měl sice k fyzickému nebezpečí pěkně daleko, ale to biologické se blížilo ke sto procentům. Prostě smrděl.

Přijela jsem s hodinovým zpožděním, ale nelituju, že jsem vyrazila na výlet. Lepší Kadet v Praze, než literatura ve formě videa ve škole. Obzvlášť ve chvíli, kdy se nekouká na video.

Jinak se po dobu mé služby nic zvláštního nestalo.

Zdar a Sílu, smrtelníci.
K.


Nejhorší je říct: "Ne."

21. listopadu 2015 v 11:33 | KadetJaina |  Děník
Nemůžu říct, že nestíhám. Vzhledem k tomu, že dokážu víkend trávit u seriálu a mezitím smolit jednu esej, kterou potřebuju do středy, tak to není tak zlé. Sice mám ještě pořád dvě další, které musím napsat, ale ty jsou až na leden, do čtvrtka mám přečíst knížku, kterou si půjčím až v pondělí, protože v pátek se přes veškerou mou snahu výlet do knihovny nekonal. Ale i přesto všechno jsem vyhořelá. A pak se sesype spousta dotazů a já chci a chci a chci... ale nemůžu.

Tak třeba včera, krom toho, že jsem musela hodinu sedět a přemýšlet, odkud mi přišel ten špatnej recenzák a jakému šéfíkovi si mám teda stěžovat, jsem zjistila, že mám zdarma vstup na Fénixcon, protože jsem byla v první čtyřicítce Dračího řádu. Ba co víc, chystá se série knížeček FASCINACE a v ní se povídka z DŘ nejspíš objeví. Jenomže Fénixcon padá na špatné datum - pak si člověk musí vybrat mezi socializací s přítelem po měsíci a na dlouhou dobu, nebo festival. No je jasné, co vyhrává, takže pápá Fénixcone, budu si muset dělat jméno jinde.

A aby toho nebylo málo, pak napíše šéfík, že jestli bych nechtěla napsat povídku pro Sarden. Chci a chci a chci. Jenomže to bych nesměla psát denně stovky slov a je jedno, jestli se jedná o články, eseje, scénáře nebo bakuli. Píšu víc, než kdy jindy, a přitom jsem z tvůrčího psaní už od léta ve statu quo. Slíbila jsem si, že povídkovat nebudu, stejně na to nemám ani nervy, ani náladu a ani inspiraci. Žádné soutěže, nic takového. Ale tohle je nabídka, která se neodmítá. Dal mi na to sice neomezený čas, ale ten pocit, že teď hned nemůžu přetrvává.

Ale i tak si dělám klidný víkend. Včera vyšla Jessica Jones. Nikdy jsem nevěděla, že potřebuju mind-controlling stalking freak guye ve formě Davida Tennanta, dokud jsem ho nedostala. Už nechci nic jiného, děkuji pěkně. Jessica se vytáhla, není tak dobrá, jako Daredevil (chybí jí ten humor, který nám uměli darovat best avocados ever) ale pořád je to super pecka a Netflix se zase ukázal. Doporučuju. Jsem právě v půlce a přerušuji vysílání jen proto, abych dodělala esej a pak se k ní hodlám zase vrátit, než se půjdu večer socializovat.

Jinak stres a vztek na každém kroku. Už si to ani moc nepřiouštím, ale přišlo to období, kdy mě dokáže rozzuřit obyčejná otázka. Přičtěte k tomu naivitu některých lidí, popřípadě neurózy členů rodiny... no nejradši bych se viděla někde na Haiti. A to se ještě blíží Vánoce. Fuj.

Mějte se famfárově.
Zdar a Sílu, smrtelníci.

K.

Ach ten listopad

16. listopadu 2015 v 21:48 | KadetJaina |  Děník
Ještě, že už to jde do finiše, protože těch narozenin, svátků a všeho možného je až nad hlavu. Takže zase rok klídek, to mám radost! Tak či tak, dneska za mnou přijela podruhé plnoletá Vládkyně Matrixu, takže byl prostor na přáníčka a kino. Bylo o zábavu postaráno.

Naštěstí se naše domluva změnila den předem, takže jsem ráno nemusela řešit, že mám jen deset minut času na veškerou přípravu nesmyslů, které jsem si vymyslela. Ryuki nakonec dorazila do Hradce o hodinu později, než já, takže jsem měla dost prostoru na to, zajít to mňamky a sehnat nějakou dobrotu. Po lovu ze soboty jsem měla zbytek ingrediencí a ještě doma jsem orvala malinový keř (ano, naše maliny rodí až do prvních mrazů, záviďte). Tohle z toho vzniklo.

Ano, jsem si vědoma, že tyhle svíčky by potěšily jiného humanoida.
Za nima se vůbec taky schovává zajímavý příběh.

Pátek, FB rozhovor Kadet a Jeník
K: Jeníku! Nemáš náhodou dortové svíčky, já už je nestihnu do pondělka sehnat.
J: Nemám. Ale potřebuju je taky, tak je koupím a poskytnu.
K: Awesome.

Sobota, 21:00 Jeníkův byt
J: Ježiš, já zapomněl na ty svíčky!
K: Tak to abychom je jeli sehnat.

Sobota, 23:00 TESCO
K: ...
J: ...
K: JAK MŮŽOU MÍT VYPRODANÝ VŠECHNY SVÍČKY!!!???? (zkurvené listopad, pozn. red.)
J: Hele, tady maj ještě tyhle.
K: Monster High? Chceš Tocinoj a Ryuki dát tohle?
J: ...
K: ...
J: Jo.
K: Ok.

No, tak či tak, po vyzvednutí Ryuki jsem ji přitáhla k babičce, popřála jsem jí, snědly jsme zmíněné míša řezy a vyrazily jsme se podívat za Jeníkem do práce. Který zrovna vysklil jednu z výkladních skříní a měl co dělat s úklidem, takže jsme se moc nezdržely a radši jsme šly na procházku na hradby. Nenechaly jsme si ujít Levné knihy po cestě, a když padla dobrá hodina zašly jsme do Knihomola na oběd.

Po úspěšném zvládnutí toho všeho jsme se krokem vydaly ke kinu. Cestou jsme nakrmily poníka, vysmály se dětem, co musely být ve škole a probraly naše zážitky s Undertalem. Ve Futuru jsme byly dost brzo, takže jsme akorát vyzvedly lístky, nahrabaly jsme si zásoby, zastavily jsme se v NeoLuxoru a pak jsme seděly na lavičce a žvanily. Ryuki se povedlo pokřtít zem bonbony a ještě jsme pomluvily Euro Nails American Style kde pracovala hromada číňanů. Multikulti v akci.

Pak jsme konečně zapadly do kina a viděly Spectre, aka Q. Q. Q. Cat person. Stupid joke. Shut up, Q. Butt. Christmas balls. The guy from Basterds. No prostě jsme si to velmi užily. Na Bonda je dobré chodit s tím, jaká je to chujovina už od začátku. Ale hell, já mám ráda akční nereálné honičky, jen do toho! Mimochodem, dnešní UV strip seděl jako prdel na hrnec, teď už to víme i my (vážně jsme to neplánovaly!)

Po kinu jsem doprovodila Ryuki na nádraží, kde jsme ještě chvilku poseděly u fontánek. Pak přijela moje maminka, já jsem R zamávala u vlaku a odvalila jsem se do auta. Ještě jsme se stihly s mamčou stavit koupit kalhoty, protože už je potřebovala, a v osm jsem byla doma jako na koni.

Den byl super a podobné sleziny se musí pořádat častěji. Další možnost setkání se s námi dvěmi? 23.11. na křtu Času šelmy. Come, come, babies.

No a teď mě čeká ten vymodlený úterek, čas se zabejčit a zase začít makat.

Mějte se famfárově!
Zdar a Sílu, smrtelníci.

K.


Prospaný víkend

15. listopadu 2015 v 20:54 | KadetJaina |  Děník
Neudělala jsem absolutně nic užitečného. Přijdu si vyhořelá na troud, ale volný úterek jistí to, na co jsem se přes víkend vykrákla. Snad aspoň tehdy naberu Sílu a budu pokračovat v psaní ________ (doplň podle důležitosti).

V sobotu jsem měla fajn den. Byla jsem dobrovolně navštívit dům babičky. Ani ne tak kohokoliv z lidských příslušníků, jako nové štěně, co přitáhly sestřenky. Malá sladká Cornie (aka Popcorn) byla naprosto úžasná a já jsem pořád plně rozhodnutá, že kurňa potřebuju psa, protože mi chybí něco veselého do domácnosti. Od té doby, co Idefixe žvejklo auto to prostě není, co to bývalo.

Sobotní večer jsem pak strávila u Jeníka v novém bytě, kde se pořádala rádoby kolaudačka. Hrály se stolní hry, jedlo se a hlavně se žvanilo. Pak někdy v jedenáct v noci jsme my dva vyrazili do Tesca pro tajné ingredience, které oba využijeme v pondělí, a pro mě zhruba půl hodiny na to přijelo rodičovstvo, které sbíralo bratra v tanečních. Doma jsem padla mrtvá do postele, a to jsme prosím ani nepili, a spala jsem.

Takže jsem po roce a možná i víc v neděli vstávala až o půl dvanácté. Nestalo se mi to ani nepamatuju. Okamžitě to pro mě zabilo den, protože jsem zvyklá pracovat dopoledne. Sice jsem odpočatá, ale pocit toho, že nejsem schopná nic udělat zůstává. Skládat za sebe písmenka? Neexistuje! Jenomže to se po mně ve velkém požaduje. Eseje, prezentace, články a další, a Kadet už by nejradši zapálila cokoliv, co zavání psaním. No, je tu furt to úterý, to půjde!

Zítra bude epický den, neb přijede Vládkyně Matrixu a půjdeme znásilnit kino. Díky bohu za rektorské volno, protože s našimi rozvrhy a plány je docela záhul najít mezeru, kdy se můžeme sejít. Tentokrát se ale vydařilo a bude cool den. Už jsem říkala, že jsem ráda za volný úterek?

Doufám, že si taky užíváte víkendu, popřípadě toho prodlouženého víkendu.

Zdar a Sílu, smrtelníci.
K.

Týden pod psa

12. listopadu 2015 v 11:25 | KadetJaina |  Děník
Znáte to, člověk má takový ten den, kdy se všechno hroutí a skládá se problém na problém. Pak i naprostá drobnost vypadá jako konec světa. Já teď takové dny měla tři za sebou a zdaleka se nekončí.

Ale žiju. Chytila jsem rýmičku a ve středu jsem myslela, že na ni reálně pojdu, přičemž dneska sice furt frkám, ale už nemám střep v čele a překvapivě volně dýchám a to i bez kapek do nosu, za které jsem včera vyhodila mé poctivě odučené peníze. Good job, me. Na druhou stranu, blíží se zima (Martin bílého koně zase nechytil) a kapky do nosu se budou hodit i tak, tak jsem doufejme neprohloupila.

Kdybych měla vypisovat každý průser, co se naskládal, byla bych tu do večera a ještě bych se naštvala. Ale dnes se k nám donesla zpráva, kterou dostala jen přírodovědecká fakulta (filda si nikdy nic nehlídá), že peďákové obory nastupující v roce 2013/14 (tedy my) nedělají státnice z pedagogiky. Na jednu stranu asi dobře, ale že by nám to kurva někdo řekl? Popřípadě do nás neustále nehustili, jak musíme mít na státnice vše připravené? Tak jsou, nebo nejsou? Může nám někdo odpovědět? Proč stojí UHK v organizaci na houby?

Potřebovala bych prázdniny, ale aspoň mě čeká prodloužený víkend. Sice z něj dva dny využiju na socializaci, ale hej, aspoň budu moct myslet i na něco jinýho než na budoucnost, která je právě teď velmi nejistá (jestli se neozvu v průběhu prosince, umřela jsem hlady). Samozřejmě jako naivní pitomá dívka, která má sice jasno v charakterech lidí, ale stále doufá, jsem se opět přesvědčila, že chlapi. Prostě chlapi, to mluví za vše. Moje nenávist k mužskému pokolení je zase den ode dne větší, ale snad, až skončí týden, tak to odezní. Nezmizí, to jistě ne, ale vrátí se do normální linky.

Dneska mě čeká dlouho očekávaný útok na banku, útok na lékárnu a určitě jsem měla ještě nějaké plány, ale zjišťuju, že nejsem v poslední době schopná udržet myšlenku. Doufám, že tam už se nic nepodělá, protože jinak existuje reálná hrozba toho, že příště budu psát z vězení.

Doufám, že máte lepší týden, než já.

Zdar a Sílu, smrtelníci.
K.

Kde kupuju knihy za hranicemi?

7. listopadu 2015 v 10:58 | KadetJaina |  Vránonázory
Nadpis je příliš obsáhlý, zase tolik za hranicemi nekupuju. Ve skutečnosti chci dneska říct něco o mých dvou oblíbených portálech, odkud čerpám většinu svých cizojazyčných (resp. anglických) knih. A to je bookdepository a betterworldbooks.


Bookdepository je šikovná stránka. Je příjemná převážně tím, že na ni seženete co chcete a ještě víc. Odsud jsem čerpala spoustu odborných knížek na bakalářku, ale většinu času tam nakupuju komiksy a beletrii. Další bonus je ten, že neplatíte poštovné. Pak vás najednou knížka výjde na docela normální peníze, ne-li na míň, než se prodává u nás. Co si budeme nalhávat, cizojazyčný trh je mnohem širší než ten náš malý český, tak se v těch cenách ani není čemu divit.

Jak dlouho trvá, než se knížka dostane z obchodu k vám? Do Evropy se počítá 4-8 dní po tom, co ji odešlou. Někdy musíte počkat třeba týden na zpracování objednávky, takže kolem a kolem si počkáte na dodávku něco ke čtrnácti dnům. Není to pravidlo, některé knížky mi chodily prakticky obratem, na některé jsem musela čekat. Všechny ale v pořádku přišly. Problém bookdepository je ten, že knihy neposílá jako balíček ale jako dopis - když se vám tedy nevejde do schránky, tak jste vydrbali. Nejlepší je být doma nebo mít někoho, kdo by to převzal. Nebo si pořídit schránku rozumného tvaru a velikosti, ať se tam ten balík vejde. Knížky jsou totiž zabalené slušně v kartonu a zatím mi nepřišla žádná ani trochu poškozená. Když máte štěstí, přijde vám s knížkou i jedna z mnoha záložek a uznejte sami, že vypadají skvěle.

S předobejdnávkami mám dvě zkušenosti - dobrou a špatnou. Když jsem si předobjednávala Descender, poslali mi ho přesně na čas a přišel mi vlastně dva dny po vydání komiksu. Když jsem si ale předobjednávala podepsanou edici WTNV, nebylo z toho nic. Jak se ukázalo, tuhle edici nemají a ani nevědí, kdy ji budou mít. Tak přišlo na řadu zrušení objednávky - po odeslání dotazu se mi opravdu ozvali do 24 hodin a byla otázka tří mailů, než jsme se dohodli a byly mi vráceny peníze. Skvělá domluva, žádný problém, na jedničku.

S bookdepository jsem velmi spokojená a doporučuju každému. Platit se tam dá kartou nebo přes paypal, na dobírku hoši bohužel nehrajou. Koneckonců, rozesílají do celého světa, tak se jim nedivím.


Betterworldbooks je antikvariát, takže už cítíte, na čem jste. Většinou jde o vyřazené knížky z knihoven, popřípadě knížky darované na prodej. Dají se z něj objednat i nové, ale od toho tu především není. Jestli jste člověk, co rád obíhá antikvariáty a nevadí vám trochu ošoupaná knížka, doporučuji se sem podívat.

Najde se tu spousta různých knih, ale výběr samozřejmě není tak obsáhlý jako na bookdepo. Poštovné je odsud zase zadarmo, takže aspoň na tom člověk ušetří. Pokud sháníte jen něco v dobré ceně, vždycky se dá stránka prohlédnout jednou za čas, co nového přibylo. Když sháníte určitý titul, je dobré ho chvíli pozorovat - takhle jsem třeba V for Vendetta sehnala za dvě stovky v docela slušném stavu, ve chvíli, kdy ostatní nabídky mířily cenově někam do nedosažitelné hůry.

To je na tomhle antikvariátu smutné. Doufáte, že seženete něco levněji, ale ono to s tím není tak žhavý. Některé kousky jsou drahé jak blázen - pokud jsou stále k prodeji, buď bude cena nižší nebo stejná, pokud nejsou k sehnání, tak začne cena pomalu stoupat a musíte mít štěstí na nějakou lepší nabídku (to jsem takhle koupila knížku za draho a za dva týdny se tam objevila za 7 dolarů. Hněvala jsem se).

Knížku většinou pošlou den nebo dva po objednávce a pak je jen na poštách, kdy přijde. Počítá se maximálně s 21 pracovními dny, ale stalo se mi, že mi knížka přišla i po měsíci a půl. Stejně jako bookdepository, i tady na dotaz reagovali záhy, neměla jsem ale ještě žádný důvod objednávky rušit, takže nemůžu říct, jak je to s rychlostí vrácení peněz. Komunikace tu ale funguje na dobré úrovni a dá se s nimi dohodnout. Platba zase probíhá přes kartu nebo paypal.

Betterworldbooks funguje jako každý jiný antikvariát a to hlavně kvůli těm cenám. U produktů bohužel nejsou fotky, ale stav je tam většinou napsaný a můžu říct, že všechny knížky, co jsem si zatím objednala, mi přišly v pořádku. Ty z knihovny dokonce v obalu, ty používané byly vždycky jen trochu pocuchané. Balíčky opět chodí jako obyčejný dopis a v tomhle případě v obálce s bublinkami uvnitř (nebo si můžete připlatit nějakých 0,75 dolarů za karton). Takže se může stát, že budete mít knížku trochu zvlněnou, pokud se dostala do styku s vlhkem. Vzhledem k tomu, že už jsou použité, to ale není taková hrůza. Zatížit se vždycky dají doma.


Takže jestli někdy marně sháníte nějakou knihu a nevadí vám angličtina, omrkněte tyhle stránky. Po zkušenostech se svými známými tuším, že se na ně budete vracet aneb "Já se bookdepository tolik let vyhýbám a ty to pak takhle zmršíš."

Putování, putování...

4. listopadu 2015 v 22:46 | KadetJaina |  Děník
To je tak, když si člověk pamatuje magické číslo 26 a na 21 zapomene. Aneb najednou se mi začal zpoplatňovat účet u banky, protože jsem nedodala potvrzení o studiu. Inu, za blbost se platí, a když banka nehlásí žádné změny (docela ráda bych byla informovaná o tom, že mi změnili účet) tak se s tím člověk musí poprat sám. Jenomže byrokracie by nebyla byrokracií kdyby...

a) Měla u stolu někoho, kdo tomu rozumí a nemusí každou minutu odcházet
b) Jednala logicky
c) Papírování

Takže potom, co jsem musela sledovat slečnu, která běhá tam a zpátky a zjišťuje vo co vlastně go, že chci zpátky studentský účet (ach, proč jsem se nedomluvila s tou paní, co mi to dělala posledně?) tak mi bylo řečeno, že to nepůjde, že mám staré potvrzení o studiu. Což by bylo pochopitelné, kdyby...

a) Nechtěli další potvrzení až v 26 letech, tedy v době, kdy budu mít studium ukončené už dvakrát
b) Potvrzení pro UHK neplatilo na celý školní rok právě kvůli těmhle vysírákům

A tak nové kolo až příští týden, protože studijní taky nefunguje věčně a člověk má dost starostí sám se sebou. No prostě jsem měla krásné úterý.

Ale! Konečně po té dlouhé kruté době se mi dostal do rukou jak Vějíř 2015, tak Dódžin (Playbišík ne, informační šumy zapracovaly... a pár jiných faktorů), takže mám doma konečně naše komiksy černé na bílém. Juchéj! Druhý autorský výtisk jsem nacpala mamince. Poličku slávy si dělat nezačnu, i když by do ní za chvilku přibyl Čas šelmy, nechám ji na mamince. Bohužel taky nebude mít všechno, protože Dódžin si syslím pro sebe, ale tak už to chodí.

Zpátky k úterku, večer jsem byla na oné ohlášené spešl hodině Intenzivního kurzu angličtiny ana hell I am in. Učitelé chtějí z tohohle kurzu vytvořit knihu (čistě pro účastníky a popř. knihovnu) a tématem jsou mýtická stvoření. Takže cokoliv se vejde do knihy má otevřené dveře. Ještě jsem si nevybrala svou příšerku a co s ní udělám, ale jelikož je to celé akce až do června, a já určitě budu chtít prokrastinovat všechen ten hnus, co mě letos čeká, tak to bude prostě sranda. Těším se. (A pokřtili jsme tam podlahu burčákem, což bylo taky fajn).

Kromě pár drobností a poznámek k životu, vesmíru a vůbec, probíhá tenhle týden docela dobře. Jedna z věcí, co by ho udělala ještě lepší, by bylo, kdyby dorazila moje objednávka, která je už od čtvrtka na cestě *V*. ifuckingneedmyWTNVnovellikenowineedtoreaditgiveittomerightnow! Sice mám před sebou ještě další čtyři dny spoustu práce, ať už školní, dobrovolné nebo... jiné ne, jenom tyhle dvě, ale nějak to dám dokupy. Přijede horší polovička, kterou poté dlouho neuvidím, tak hodlám mít klidný víkend i tak.

Doufám, že vaše týdny taky šlapou úspěšně.

Zdar a Sílu, smrtelníci
K.


Drahý listopade

2. listopadu 2015 v 21:09 | KadetJaina |  Krákání z větve

Nemám tě ráda.
Vy všechny víte proč.
Zítra směr pošta.
>:D