Nezapomeňte navštívit
Ultra Vires - update každé pondělí

Prosinec 2015

Jak na Nový rok...

31. prosince 2015 v 23:59 | KadetJaina |  Krákání z větve

Jenom rychle a ve zkratce vám chci tímto popřát vše nejlepší do nového roku.
Ať se vám v něm zadaří.
Pokud vás čekají nějaké životní mylníky, ať je zvládnete bez úhony.
Pokud vás žádné nečekají, ať jde vše podle plánů.
Jestli se chystáte ovládnout svět, tak brzděte, to plánuju já.
A hlavně užívejte života tak, jak vás to baví.
O tom to přeci je.

Zdar a Sílu, smrtelníci.
Na zdraví.
K.

Souhrn prosinec 2015

31. prosince 2015 v 14:43 | KadetJaina |  Krákání z větve
Jiní lidé teď obdivují svoje celoroční zásluhy, ale já jim na to kašlu. Prosinec it is.

Co se přihodilo?

V prvé řadě se mnou a s Ryuki vyšel Playbišíkovský rozhovor online. K přečtení na Comics blogu.

Poté vylezly ven výsledky několika literárních soutěží. Letos se mi tolik nedařilo, v CKČ jsem byla 22., v Dračím řádu jsem byla 27., ale dostala jsem cenu, a v Žoldnéřích fantazie 24. Aspoň se pořád držím u stejných příček.

Začínám se lepšit co se redaktorování týče. Jdu výš a výš!


Co se chystá?

Někdy v rámci zkouškového se chystá sraz s Vládkyní Matrixu, protože po zbytek školního roku budu zralá do blázince, aka. blíží se státnice.


Co jsem napsala?

Články


Recenze


Kam jsem přispěla



Co mi přibylo v knihovničce

Knihy

G. P. Jones - Dědictví rodu Trnhoffů
J. Richards - Doctor Who: Silueta
S. V. Lukjanenko - Genom

Komiksy a manga

Scott Snyder, Greg Capullo - Batman: Smrt rodiny
Kazuo Koike, Rjóiči Ikegami - Crying Freeman 4, 5
Tsugumi Ohba, Takeshi Obata - Death Note 13
Hiromu Arakawa - Fullmetal Alchemist 3in1 vol. 4-6 a 7-8
Bill Willingham - Mýty 1
Brian Azzarello, Tony Akins - Wonder Woman: Krev
Alan Moore, Eddie Campbell - Z pekla
Aleš Kot - Zero 2


When am I supposed to Blossom?

28. prosince 2015 v 23:37 | KadetJaina |  Krákání z větve
Tohle tu jen tak odložím.
A jdu zase o dům dál.
Za možné duševní poruchy po zhlédnutí neručím.


Po Vánocích si člověk musí udělat radost

28. prosince 2015 v 23:34 | KadetJaina |  Děník
Sice jsem to nakonec udělala úplně jinak, než jsem chtěla, ale naježila jsem si.

Slíbili jsme s bratrem, že se stavíme u babičky. Já tam přes školní rok jsem pečená, vařená, ale bratr, protože "není jejich" se tam neukázal už nějaký ten rok. Samozřejmě se po něm neustále ptali, tak jsem ho nakonec ukecala. Takže jsme přišli do té šílené domácnosti, dali jsme si oběd, já jsem zaběhla babičce pro léky, aby se náhodou neudusila vlastním kašlem, a pak jsme vyrazili capkat do města, protože jsem potřebovala věci. Mimochodem, děda je už tak mimo, že teprve po našem odchodu zjišťoval od babičky, co to vlastně bylo za kluka... no ta léta se projeví.

Ale konečně jsem měla možnost dát si vyježené peníze na účet a hned je začít používat. Jelikož jsem zjistila, že v novém číslu Pevnosti je jako knižní příloha komiks Mýty, nemohla jsem si to nechat ujít. Ale ty jsem brala za vlastní, ne za naježené, s těmi jsem měla jiné knižní plány. V Dobrovském totiž dnes byly 30% slevy, tak jsem se tam stavila, zdalipak nemají třináctý Death Note. Měli. Mám ho. Série ukončena, tadá.

A doma jsem ještě peníze dobrala úplně. Ukončila jsem další sérii posledními dvěma díly Crying Freemana, aka Plačicího draka a ještě mi zbylo na jeden díl YYH. Celkově považuji svůj knižní shopping spree za úspěšný a už se těším, až mi věci začnou chodit domů a budu moct číst. Ukončila jsem dvě série a dvě jsem začala, takže jsem pořád na stejné pozici, ale už jsem rozhodnutá přestat blbnout a kupovat všechno nějak systematicky. Dalším bodem je dokončit YYH a pak uvidím, na co se vrhnu. Možností je spousta.

Jsem pyšná matka

Takže za mě úspěch. Vánoce mi tedy ještě nekončí, neviděla jsem horší polovičku a Jeník se dal slyšet, že pro mě taky něco má, takže až po Silvestru budu mít co se dárků týče vystaráno. Už se těším. Letošní Silvestr se ponese ve stylu Star Wars a s horší polovičkou už máme vymyšlené, čím přispějeme k obecnému chaosu.

Tenhle rok ukončím úspěšně!
i když jsem se ještě nezačala učit

Zdar a Sílu, smrtelníci
K.

Je naježíno

25. prosince 2015 v 12:41 | KadetJaina |  Děník
Štědrý den proběhl tak, jak jsem čekala. Doma to bylo v pohodě, i když nás přišel navštívit bláznivý soused, u babičky to trochu dřelo. Ale všichni jsme přežili ve zdraví, žádné kosti v krku a stromeček taky neshořel.

Tradice už dávno nijak neřešíme, takže než je štědrovečerní večeře, máme volnou zábavu. Takže jsem svou část dne strávila hraním Simáků a čtením Magnólie a nehnula jsem ani prstem. Nakreslila jsem zlaté prasátko a nalepila ho na dveře - to je tradice, která se u nás drží. Vídáme tu potvoru každý rok, půst nepůst. A pak až při večeři a po ní máme takový malý sled věcí, které se nemění.

Tenhle rok jsme u sebe měli strejdu Vendu, takže nás zase bylo více než obvykle. Chudák byl po noční, tak většinu času vypadal, že to zalomí, ale očividně se bavil i tak. Samozřejmě jsme se všichni nejvíc těšili na dárky. Já byla teda spokojená hned s tím prvním a víc jsem nepotřebovala. Kdo dostal obřího plyšového medvěda? No kdo.

Jáááááá.

Takže Vánoce úspěšné. Jo, dostala jsem vonnou svíčku, sluchátka, niveu a pár dalších drobností. Jo, za peníze od babičky si koupím spoustu mangy, abych pokračovala ve svých sériích. Jo, jo, jo... ale medvěd! Just yeah.


Pro porovnání, Vládkyně Matrixu se dala slyšet, že je uražená, že největší plyšáky mi má dávat jen ona.
Prohrála.

Po naší véče jsme se stavili u babičky. Jelikož už jsem měla trochu upito a tedy jsem byla zralá na spánek, tak jsem to tam brzo zabalila. Navíc mi tam neseděla atmosféra, to je tak, když lidi neumí být spokojení. Platí pro většinu osob v domě. Tak jsem radši zalezla a pokračovala v úspěšném večeru o samotě.

No a dnes jsem zahájila pracovní nasazení a právě si z něj dávám prokrastinační pauzu. Navíc mi do pokoje narvali dvě užvaněné děti a sežrali mi pomelo, takže jsem uražena. V práci ale hodlám pokračovat, to by bylo, kdybych dneska tu kapitolu nedopsala.

Doufám, že jste měli taky bohatou nadílku a žádná katastrofa se nestala.

Zdar a Sílu, smrtelníci
K.

Že jsou ty Vánoce

24. prosince 2015 v 9:55 | KadetJaina |  Krákání z větve
Tak vám taky všem popřeju.
Těm třem lidem, co sem chodí.
Užívejte svátky, mějte bohatou nadílku, dejte si pozor na všechny možné katastrofy, co se můžou stát.
Nenechte si šlápnout na kuří oka příbuznými - Svátky mají být klidné!
Udělejte si je takové, jaké chcete.
Je to jedna z těch částí roku, kdy by se lidi měli tolerovat, takže jestli vás nebudou, tu toleranci z nich vymlaťte.
A vůbec.
Veselé Vánoce


S láskou
Kadet

Už se to blíží

23. prosince 2015 v 11:22 | KadetJaina |  Děník
Zítra přijde konečně ten den, kdy si člověk sedne, dá si salát, kapra (nebo nějakou jeho inovaci) a rodina bude pospolu, rozdají se dárky a tak. Rok co rok k tomu mám vlažnější vztah. Jestli je to tím, že naše rodina je pospolu pořád, oslavy se pořádají v rámci toho, kdo má narozeniny nebo svátek, takže nám to vystačí i na několik měsíčně, nebo prostě tím, že "Vánoce nejsou to co bývaly", netuším.

Můžu říct, že jsou letos Vánoce o něco veselejší než obvykle. Důvody nehodlám rozpitvávat, ale rodiče jsou v klidu. Žádné nervy, žádné ohlížení se přes rameno, opravdové svátky klidu. A pak svou veselou náladu předhazují nám, obyčejným smrtelníkům, nejlépe hnedka po tom, co jsme vylezli z postele a ještě pořád chceme způsobit genocidu. Takže mi k vánoční náladě nepřidávají. Ještě jsem přejezená toho chaosu z krámu a pak už je to vůbec hrůza.

Ale už jsem včera dostala první dárek. Od taty (zapisuju do kalendáře jako "rok, co si na mě o Vánocích vzpomněl, a beztak to nebyl on"), tak jsem si řekla, že když už je to takové překvápko, nebudu pod stromeček čekat. Beztak se mě ptali, co chci, tak jsem po dostání balíčku věděla, že přišla Smrt rodiny (hihi, tenhle název by se mi letos hodil k mé náladě). Tak jsem ji rozbalila, přečetla jsem ji a už stojí v knihovničce kde má, tedy vedle Sovího města a tribunálu.

Klid a mír jsem zatím propracovala a propsala. K bakalářce se mi povedla sesmolit stránka, ještě se chystám na další run, možná i dnes, pokud nebude lenora moc otravovat. Taky jsem napsala recenzi na Welcome to Night Vale: A Novel. Původně měla přijít sem, ale stejně jsem se poptala a nakonec bude viset na horor-webu. Kdy, to netuším, ale odkaz na to dám jako vždy. Ve zkratce je ta knížka úžasná - není to jen tím, že je creepy, podivná a plameňáci. Hlavně nese hrozně silnou zprávu o lidech, o životě a vůbec. Doporučuju absolutně každému.

Taky jsem si sedla k databázi knih a udělala jsem si tam soupisek knížek, co vlastním. Není přesný, datum vydání jsem neřešila, chybí tam knihy anglické, některé vůbec neměli uložené, některé mám dvakrát, takže když tak koukám na to číslo a v hlavě přičtu, co vlastně mám... počítám s tím, že mi v knihovničce sedí něco málo k 460 výtiskům, možná víc. Ta představa je děsivá. Nemluvě o tom, že o Vánocích se číslo zase zvedne, protože budu poctivě utrácet darované peníze za pokračování mých sérií. I love books, okay?

Tolik co do Vánoc a jejich shonu. Uvidíme, co se bude dít dál, co Ježíšek naježí a tak vůbec. Jo, na zítra se těším, ale to vánoční kouzlo a vánoční duch, o kterém všichni tak básní, to je pro mě hodně abstraktní pojem. Asi už vážně potřebuju vypadnout z baráku.

Zdar a Sílu, smrtelnící
Veselé Vánoce!
K.


Vidíme růžové slony

19. prosince 2015 v 23:08 | KadetJaina |  Krákání z větve
MÁM HO!
Vládkyně Matrixu mi k Vánocům pořídila to, v co jste už tolik let doufala.
Tenhle je pravý.
A nežije v lednice.
Žije na hromadě knih a hlídá je.


Konečně mi budou muset všichni věřit.
Opravdu vidím růžové slony.

Zápočtový týden úspěšně z krku

17. prosince 2015 v 21:44 | KadetJaina |  Děník
Není lepší pocit, než když člověk úspěšně ukončí semestr a čeká na něj až zkouškové v lednu. Tenhle týden byl dost na nervy, protože zápočtové týdny už takové bývají. Tenhle si na nás vůbec nachystal hromadu otravování, ale můžu říct, že jsem hrdě zvítězila.

Ale od začátku. V pondělí jsem se vykašlala na všechno, abych se mohla učit, protože mě v úterý čekala písemka z gender studies a obecných dějin. V úterý jsme tedy psali a v mezičase jsme si s holkama stihly zajít na vánoční trhy, kde jsem koupila medovinu u mého oblíbeného kovboje. Zase poradil, zase dal ochutnat a zase nám vybral naprosto famózní medovinu, co jsme po úspěšném skončení dne večer u pizzy vypily. Úterní večer vůbec stál za to, místo abychom stresovaly na angličtinu, co nás čekala druhý den, jsme si pouštěly vtipná videa, drbaly jsme, jedly jsme a pily jsme. Člověk takové odreagování prostě čas od času potřebuje.


Ve středu se mi pak nechtělo vstávat, ale byla jsem donucena typickým způsobem. Když totiž spím u babičky, neexistuje možnost, že se vyspím. Malej brácha si pustí bednu vedle mojí hlavy a oblíbená hra babičky s dědou je postavit se mi do nohou postele, začít se dohadovat a vzájemně se pštít. Protože v tom obřím bytě není žádné lepší místo na dohadování se. No, tak jsem byla vytažena z postele aniž bych chtěla a ještě jsem musela ráno stihnout udělat úkol na varianty (protože tři týdny na splnění nestačí!) a pak už jen čekat na Jamese a jeho ývl test. Který vůbec nebyl ývl, oproti loňskému roku to byla procházka růžovou zahradou. Jen ten poslech stál za starou belu.

Po Jamesovi jsem úspěšně vyzvedla fotku pro mamku, kde jsem se trochu přepočítala s penězma. Ale mám ji, to je hlavní. Takže všechny dárky jsou doma, všechny dárky jsou zabalené a Štědrý den může přijít! No a dnes nastal čtvrtek, kdy se psal test z českých dějin a na ten jsem se učila jenom ráno, ale úspěšně jsem splnila, zápočet ve STAGu se zelená. Potěšila mě taky teorie výchovy, ze které jsem měla 29/30, tudíž A. Jenomže se ještě chystá ústní, takže tohle hodnocení asi dlouho nezůstane. A ono i kdyby, ve třeťáku se stýpka nedávaj, takže who fucking cares?

Who is awesome? Me is awesome.

Taky jsem získala zápočet za nic. Aneb, když se učitel podívá, kdo je zapsaný, a automaticky předpokládá, že jste úkoly odevzdali. Ne, vážně, ten na tý škole nemá co dělat, nemůže přece rozdávat zápočty zadarmo... nezlobím se, ta esej se mi stejně nechtěla psát a kdyžtak ji "sežral email" ale... co je toto za logiku?

No, takže zatím jsem úspěšná a zelená. A teď mě čeká pár pracovních dnů a Vánoce. Už se nemůžu dočkat.

Doufám, že jste si tenhle týden taky náležitě užili a že bude i ten příští dost dobrý.
Zdar a Sílu
K.

Nejlépe všechno najednou

13. prosince 2015 v 21:48 | KadetJaina |  Děník
Tak jsem měla docela úspěšný týden. Po tom, co jsem si zavrčela na rodiče jsem se rozhodla, že strávím delší dobu v Hradci. Normálně tam bývám jen na jednu noc v týdnu, tak jsem tam tentokrát zůstala dvě. Protože "vůbec nechodím do společnosti" tak jsem si to musela vybrat.

Ve středu večer jsem se zašla podívat do kina na mokré muže. V srdci moře, aka Moby Dick v sobě totiž ukrýval kombo Murphy, Whishaw a Hemsworth, takže bylo na co koukat. Ano, šla jsem do kina kvůli hercům, judge me! Film samotný nebyl špatný, nic, z čeho by se člověk posadil na zadek, ale ani nic, o čem by řekl, že je to blbost. Hezký námořní film o tom, co se stane, když si zahráváte s ďáblem ve formě bílé velryby.

Ve středu byla večer slezina v rámci Intenzivního kurzu angličtiny, kde jsme představili svoje příšerky. Oba moje nápady se setkali se souhlasem, interview s Kappou a nebo survival guide k Hellhoundovi. Uvidíme, co si ještě vyberu na zpracování, ale bude to sranda, už teď se těším. Sice jsem tam nezůstala na celou dobu a ani jsem nešla posléze do hospody, protože jsem si nakonec domluvila odvoz domů, ale jsem ráda, že jsem se k podobné akci vůbec připojila. A nahánění jednorožce po Hradci nám bylo taky odsouhlaseno.

Doma mě čekala hromada recenzáků, takže jsem měla o zábavu postaráno. Ne tedy tolik, ve čtvrtek jsem nic nestihla a pátek taky nepřál ničemu. Ráno jsem místo psaní bakalářky dokoupila dárky k Vánocům, protože mi přišla moje drobná výplata. Než jsem se dostala z města, bylo bůh ví kolik. To jsou ty pátky a ucpané silnice. Když už jsem konečně měla mít trochu času, dozvěděli jsme se, že na bratrově Věnečku nemámé být o půl sedmé, ale už v šest, takže byla radost zase spěchat jak ti idioti. A ještě k tomu stál Věneček absolutně za starou belu. Organizace byla hodně špatná, aspoň pro hosty. Když jsem měla Věneček já, ukázali jsme, co umíme a byla volná zábava. Tady jsem utekla s babičkama o půl dvanáctý a to od sedmi hodin bylo po druhé rodičovské volence. Na parketu nikdo kromě žáků nemohl být a ještě nebylo nikam vidět. Takže this suuuuucked! Shodli jsme se na tom všichni. Zajímavé nápady, ale je to jednou společenský večer, chcete, aby se bavili všichni.

No a sobota, po tomhle chaosu, se nesla ve stylu pracovním, kdy byl celý den na place šéf. Měla jsem z toho hroznou radost, ani si nedovede představit jakou. Ještě kvůli Vánocům máme zakázáno odcházet o půl osmé. Pitomé Vánoce. No a při neděli jsem se začala hezky učit, napsala jsem recenze a chystám se na drsný týden.

Malé poznámky - mid-seasons seriálů jsou někdy pěkně podpásovky. U mnoha věcí jsem to čekala, ale stejně ten prázdný sváteční skok asi jen tak nepřežiju.
- RWBY ve mně dneska po dlouhé době vyvolalo nějaký pocit a to: "WHAT? I'm gonna break your arm next, motherfucker!"
- jsem stále naštvaná a projevuje se to na mě. Když se věčný kliďas naštve, můžete si být jistí, že něco shoří.

A to je tak asi vše, co si teď vybavuju.
Zdar a Sílu, smrtelníci.
K.