Nezapomeňte navštívit
Ultra Vires - update každé pondělí

Červenec 2016

Německo týden 1.

3. července 2016 v 14:53 | KadetJaina |  Děník
A tak tvrdě pracuji.

Vzhledem k tomu, že celá práce v Německu je pod ochranými křídly mého drahého taty, nemohlo se nic obejít bez problémů a komplikací. Takže místo odjezdu v osm ráno jsem měla odjezd ve dvě, který byl nakonec ve tři. Na místo určení jsem tak dorazila taky v jednu. V noci. Abych v šest ráno vstávala a mohla jít makat. Začalo to krásně. A ze slíbených peněz na měsíc jsem dostala dvacetinu, že s tím týden přežiju. #ParentOfTheYear

Ale všechno ostatní zatím probíhá v relativním pořádku. Týden mám za sebou a dá se shrnout jako vcelku úspěšný. Z pracovního hlediska ne, protože práce skoro není, protože technika je rozbitá, nestaví se nové buňky, a tudíž není co uklízet, a tak s děvčaty stále dokola zametáme tu samou podlahu a tváříme se, že si zasloužíme výplatu. Ženských tu mělo být víc, ale nakonec jsme celkem tři, z čehož já jsem nejstarší. Ano, mám na pokoji dvě šestnáctileté puberťačky a občas bych jim mrskla hrníček na hlavu. Ale to je jen moje grumpy old grandma self. Kolem a kolem jsem mohla chytnout horší spolubydlící.

Jinak tu okolí smrdí testosteronem. Většina chlapů je to 30+ a mnohdy ještě starších. A jako správní alfasamci sežrali moudrost světa, chlastaj pivo, mají chytré řeči a Facebook krade pekáče s perníkem z trouby. A ve chvíli, kdy sedíte ve společenské místnosti, protože je tam nejlepší internet v baráku a máte očividně vlastní starosti a zábavu, tak jste strašně problematický mladý člověk, kterého zajímá jen internet a fejsbůk, a nezajímá ji banda nachlastaných čtyřicátníků a pivo. Nejnižší z nejnižších a víc klesnout už nemůžete. Dokud nedostanete od takhle nalitýho týpka růži, kterou šlohnul v nějaké německé zahradě. To pak klesnete natolik, že už za nima do tý společenky nikdy nepůjdete a tím pádem, jste špatní a nespolečenští.

Ale mohlo by být hůř. Ve finále je s nima sranda a starají se, jenom musím krotit svoje IQ a vysvětlovat mu, že tentokrát nemá smysl nic říkat a je lepší se usmívat a kývat. Koneckonců s těmihle individui budu trávit ještě nějaký ten týden a pracovní doba je každý den kromě neděle od sedmi do šesti. A to je hodně času vyslechnout si hromadu sraček. Překvapivě je mi tu ale líp než ve Sportisimu. Asi to dělá čerstvý vzduch (když zrovna celej den nedělám s ředidlem) a fakt, že nemusím nic hlídat, s nikým komunikovat a můžu strávit třeba tři hodiny u jedné stěny, protože pánové měli skvělý nápad si na igelitu zahrát piškvorky. A samozřejmě, že je napadlo, že to někdo bude sloupávat, o to větší sranda ta hra byla.

A tak se hlásím, že jsem naživu. Dnes mám první den volna a užívám si ho na pokoji. Večer se chystám s chlapama na pizzu - což je překvapivé, protože 90% obchodů a podobně má v neděli zavřeno. Německo je zvláštní stát, nenutí lidi o víkendu pracovat. Horší je, že kvůli mojí averzi vůči internetování ve společenské místnosti se musím smířit s internetem na hovno. A kvůli němu jsem si zkazila Knižní výzvu - při jejím updatu se internet rozhodnul spadnout a uložit půlku článku. Sbohem kolem padesáti titulů, I loved you.

Čas být ještě trochu užitečná, po zbytek týdne na recenze nebude čas.
Tak se zatím mějte a užívejte prázdnin méně pracovně než já!
K.