Nezapomeňte navštívit
Ultra Vires - update každé pondělí

Druhé kolo začalo

20. listopadu 2016 v 11:29 | KadetJaina |  Děník
Praxe byly, jsou a budou zlo. Nemám je ráda a ještě méně mám ráda anglickou praxi, protože musím učit angličtinu. Doučování mě rozmazlilo, neumím jednat s víc než dvěma lidmi najednou. Už teď vím, že to budu nesnášet.

Ale jinak jsem toho za tenhle týden zvládla docela hodně. Povedlo se mi jít domluvit diplomku, takže si mě konečně vezme pod ochranná křídla někdo, kdo se mnou bude komunikovat a je s ním rozumná řeč. Ještě pořád není jisté, co přesně budu dělat, musím promýšlet detaily, ale v rámci domluvy se mi povedlo nadhodit, že existuje nějaký ten Čas šelmy a učitel se po něm možná podívá. Aneb jak rozšiřovat povědomí o svých úspěších. Taky mě překvapilo, že jsme se oba shodli na tom, že I Have No Mouth And I Must Scream je dokonalá povídka ze které běhá mráz po zádech. Nějak jsem nečekala, že bude Ellisona znát. Prostě mám tohohle učitele moc ráda.

Povedlo se mi nahromadit dárky k Vánocům a už je skoro všechny mám a pokud ne, tak jsou na cestě. Už tak mám pocit, že jednám docela pozdě, ale to je jen fakt, že chci mít všechno z krku co nejdřív. Což se pro jednou nedá říct o věcech školních - ve středu odevzdávám esej a mám jí teprve půlku, nemluvě o tom, že ve čtvrtek mám prezentaci a ještě jsem nevymyslela ani téma. Nechci to dělat, nechci to dělat, nechci nic dělat. A do toho slavné praxe a poserte se, studenti.

Tenhle týden asi ještě učit nepůjdu, chybí mi šest hospitací, které chci zvládnout a hodlám těch pět hodin odučit tak, abych měla čas na přípravu. Odmítám podstoupit stejný stres jako s dějepisem, který vypadal stylem: "Dnes je čtvrtek, v pondělí jdete učit, do soboty mi vše pošlete." Nikoho nezajímá, kolik máte ve skutečnosti času, to je přece jasné.

Nemluvě o tom, že jsme minulé úterý měli jít do divadla na scénické čtení, ale milý herec si vyhřezl plotýnku. Místo toho jsme teda měli náhradní program - projít se v zimě po Hradci, vylézt na Bílou věž a najít sochy slavných osobností. Jako hradečák jsem se ráda podívala na zrekontruovanou věž a vypadá moc dobře, ale chodit po sochách bylo to poslední, co jsem chtěla dělat. Vyřešilo to za nás informační centrum, kde jsme si s Bárou nabraly letáčky a pak jsme zalezly do starožitnictví, kde jsme zůstaly po zbytek času. Za letáčky jsem ráda i tak - jsem líná si pro věci chodit, ale vzhledem k tomu, že ještě pořád dělám výzkum pro příběh z Hradce se to hodí. Nikdo se netěšte, tenhle průzkum dělám už několik let a příběh jen tak nezačnu. Ale pracuju na něm! V hlavě!

Dnes mě čeká dopisování eseje, příprava oné prezentace a v průběhu týdne nemám chvilku, kdy bych se zastavila. Už teď se toho děsím a je mi z toho na nic. Zase mám ale naději, že ten další týden bude zase o něco lepší. Aspoň v to doufám.

No nic, je čas vyrazit na oběd a začít být užitečný student.

Zdar a Sílu, smrtelníci.
Přežívejte.
K.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 20. listopadu 2016 v 14:42 | Reagovat

Jak vy vůbec ty praxe máte? Asi ne jako souvislý, co?

2 Kadet Kadet | E-mail | Web | 27. listopadu 2016 v 20:54 | Reagovat

[1]: Máme průběžné praxe, souvislou až příští rok (jestli pro mě příští rok bude :D)

3 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 28. listopadu 2016 v 19:18 | Reagovat

[2]: Ach tak ... zvláštní, zvláštní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.